Začalo to... rakví

Kdesi ve Francii, na výletě, zahlédl jsem na zahradě skupinu lidí, jak hrají mně neznámou hru. Oběma rukama roztlačují podivný kotouč, vsazený do dlouhého dřevěného koryta. Veselá společnost. Hráli staří s mladými, ženy s muži, všichni pospolu. Dozvěděl jsem se, že jde o starou hru "La Meule". Brus.

Po návratu jsem navštívil svého strýčka, bodrého truhláře na Moravě. Popsal jsem mu, že bych od něj chtěl vyrobit zmenšeninu onoho úkazu z Francie. A nechť mi to vyrobí z nějakého pěkného dřeva. Kdyby to náhodou nefungovalo, tak ať je to alespoň pěkné!

Strýc, starší už to pán, se zamyslel a řekl: "Kdysi jsem si kópil pár fošinek pravého mahagonu, na vlastní rakev. Leží mi to tady už léta..."  

A tak se stalo, že náš první stolní BROOS byl vyroben z mahagonu. Rakvení šlo k šípku!

Proč chráněná dílna?

Když jsem tehdy ve Francii sledoval onu skupinu hráčů, zpozoroval jsem, že nejšikovnější z nich byla jakási hráčka, evidentně mentálně retardovaná. Se slinou v koutku úst, plná soustředění a napětí, dávala suverénně jednu třináctku za druhou. Porážela všechny - krásné, silné, chytré!

Napadlo mě, že když tu hru mohou postižení tak dobře hrát, mohli by ji i vyrábět. A tak jsem k oboustranné spokojenosti navázal spolupráci s chráněnou dílnou HELPSOUL na Moravě. A to si museli dokonce koupit frézovací CNC plotr a naučit se zpracovávat formát .dxf!

Komunikace s nimi je někdy složitá, ale výsledky vždycky stojí za to.

Paolo Vlasace
"El Afilador"